Příliš silná nedospělá

1:00



Všechno to začalo celkem nevinně.
„Jdu koupit mop a sušák na prádlo.“ – „Neměl by ti s tím někdo pomoct?“ – „Ne, proč, jsem silná žena!“ – „No právě, možná až moc.“


V jakém věku se to zlomilo? Od „to přeci zvládneš sama“ po „měla bys mít silnýho chlapa, co ti to odnese“.

Dokonce i pán u topinky na farmářských trzích mi po ránu vlepil, že teda nejsem moc jednoduchá osoba. A to jen proto, že jsem se nemohla rozhodnout, jaké pesto chci a potom jsem shledala, že chci všechny na jednu topinku. No a? Proč bych nemohla?

Kdy se to zlomilo? Od „pojď pít“ po „jé, ona bude mít mimino, to bude super“.

Není to jednoduchý, když první holka z tvýho okolí čeká naplánované dítě. Dneska jsem na trzích zaslechla rozhovor tří žen ve středním věku, jak se rozplývají nad tím, že mají dlouhé trvalé vztahy se svými gymnaziálními láskami. „Tak by to mělo bejt,“ řekla jedna z nich a pročísla si rukou od koláče unylé květákovité vlasy. Tak by to opravdu mělo být? Jsem si jistá, že by ze mě moje gympl láska dneska vyskočila oknem. Vlastně už asi i tenkrát.

Kdy se stal ten zlom? Od „půjčíš mi na pivo“ po „s těma daněma je pěkná vosíračka“.

Sedíš na vysluněný terase Výletný na Letný, koukáš na lidi, jak hrajou tenis, baštíš ďábelskou topinku (uznávám, mám topinkový problém) a zapíjíš těžkej den plzní. Ale. Po patnácti minutách každé takové idylky se debata stočí na téma daní, placení, oficialit a jiných dospělých řečí, kterým jsem nikdy nerozuměla. Vzhledem k tomu, že už za pár hodin bude Harry pod čepcem, moje naděje, že se tak dobře vdám, že to nikdy nebudu řešit, je značně mizivá. Ale to ani nechci, žejo. Protože jsem příliš silná žena.


Jenže to znamená, že si budu muset sednout na zadek a nastudovat si čísla, formuláře, zákony a jiný srandy, jinak celkem snadno skončím v lochu. Začínám soucítit s panem Krejčířem i jinýma chudákama, kteří to třeba mysleli dobře, jen je na gymplu nikdy nenaučili zacházet s daňovým systémem. Což o to, učili nás toho spoustu, endoplasmatické retikulum je jedno z mých highlightů, sleduju politiku, zajímám se o dění, umím jazyky a vím, kdo byl Marmeladov. Spočítat si daně ale neumím. Nevím, co všechno musím jako občan ČR dělat, abych byla legálním občanem ČR. Nevím, jak a kdy si sjednat hypotéku, nevím, kolik si mám šetřit na důchod, nevím.

No a tak si v klidu pouštím dokola nové album Arctic Monkeys, chodím sama na farmářské trhy, kde si klidně naložím na topinku, co jen budu chtít. Budu si sama chodit pro kýbl a mop a budu s ním omylem šťouchat do spolucestujících v autobuse. Jsem nemotora, který to nevadí. Saláty v síťovce, upatlaná pusa od flatwhite, pivoňky v půllitru, milion fotek z aplikace huji, whisky ve vaně, hodiny v knihovně, špek na břiše do plavek, utrácení za knížky, tancování všude, zas a dokola to nový album Arctic Monkeys… Všimli jste si, že Science Fiction připomíná Money Money od ABBY? Anebo jsem jen paranoidní?

Anebo jsem jen paranoidní?

You Might Also Like

0 komentářů