Jak jsem si založila účet na Tinderu…

9:10





…asi tak na den.

Celý svět mě od malička učí, že si musím v určitém věku najít partnera, mít s ním děti a zůstat na jednom místě do konce života. Protože tak je to normální. Jenže po prvním velkém rozchodu, ještě jako náctiletý, člověk začne přemýšlet o tom, že svět vlastně až zase tak jednoduchý a hodný není. Že je to vlastně tak trochu svině a že je jen a jen na mně, jak si tu svini zkrotím.

Vím moc dobře, že Tinder je záležitostí tak před pěti let starou. Jenže tehdy jsem o tom slyšela poprvé, když na jedné stáži moje oblíbená novinářka psala o Tinderu jako o „sex fenoménu“. Neměla jsem vůbec ponětí o tom, co to je a už vůbec by mě nenapadlo, že to někdo reálně používá. Já vím, co je nového na farmářských trzích (medvědí česnek!), ale co se děje ve světě aplikací, to mi dochází po několika letech.

Zjišťovat jsem začala až relativně nedávno, že vlastně spoustu mých kamarádů s Tindrem má zkušenost. Ano, vědomě používám maskulinum, protože jsem se ještě nesetkala s žádnou „kamarádkou“, která by to taky zkusila. U kluků je to něco jiného, slýchám od nich, na kolika randetích byli, kde všude byli a jak to skončilo. Všichni to ale říkají tak potutelně, stydlivě jako kdyby před mámou vytáhli cigaretu a jen tak nesměle si potáhli. Já vás ale přece nesoudím! Jen mě nenapadlo, že to opravdu někdo dělá. No a tak jsem si tu ďáblovu aplikaci stáhla, abych viděla, co to dělá…

...ještě pro doplnění, píšu diplomku, jinak by mě takový blbiny nenapadaly…

Během jedné obědové pauzy jsem si svajpovala jak blázen a byla dost zklamaná. Za chvilku už mi palec automaticky ujížděl na „nope“, aniž bych si fotku pořádně prohlídla. Jako vážně během několika setin vteřiny dokážeme zhodnotit, jestli bychom s někým něco měli? No očividně ano. Pár svajpů pozivitním směrem proběhlo též, ale většinou kvůli tomu, že byl dotyčný nápadník na fotce s pejskem. A já ráda pejsky.

Další rána přišla hned druhé ráno, kdy moje notifikace obsahovaly pouze srdíčka z Tinderu, že mám match! A ne jeden! No to je skvělá zpráva. Škoda, že hned moje druhá fotka obsahuje pouze text: Omlouvám se, ale nikdy se s tebou nesejdu, ale dík za zvednutí nálady, hodně štěstí. Jinak už bych byla randez-vous bohyně. Jenže kdo na to má čas, že jo, když píšu tu diplomku.

Opravdu mě to nicméně donutilo zamyslet se nad tou tinderovou institucí a víte co? Nevymyslela jsem vůbec nic. Všechny společenské dopady byly odhaleny a vědecké studie byly napsány. Jen jsem vám chtěla říct, že me too.

You Might Also Like

0 komentářů