Nemáš krajky, nejsi sexy

6:30


„From the cradle to the coffin underwear comes first.“ 

– Bertolt Brecht



Už několik dní se nemůžu zbavit myšlenek na všechny možné strasti a slasti spodního prádla. Vím, téma je to závažné a alarmující. Žijeme v době, kdy se popírá romský holocaust a vládu řídí estébácké hovado. Musíme se ale zakousnout a soustředit se na to důležité. Když si „valentýnského“ spodního tématu začal všímat naráz The New Yorker i moje vlastní mysl, nemůže to být náhoda, nemyslíte si?

„Já bych novýho chlapa ani nemohla mít, vždyť mam úplně rozedraný spodní prádlo.“
-        žena, 27 let.

Zaslechla jsem tento názor ve chvíli, kdy jsem si čistila zuby a moje spolubydlící si postěžovala svému mnohaletému partnerovi o svém spodním problému. Nedalo mi to, abych se k tématu, s hubou plnou pěny, taky nepřidala. Představila jsem jinou situaci - ty chudáky, kteří jsou namasírovaní marketingem a americkými filmy a snaží se udělat radost dámám svých srdcí nějakým (pokud možno co nejmenším) kusem krajky. Tyhle manýry bych obecně nejradši vymýtila ze společnosti, podobně jako okamurovce. Copak já chci kupovat nějaký sexy trenky? Když se ale zamyslím nad celkovou problematikou spodního odění, narazím na daleko hlubší propast beznaděje a smutku, než je nějaký zmatený chlapec snažící se udělat ohavné romantické gesto.

Vyznat se v tom, to je na absolvování vysoké školy života! Různý ty háčky, poutka, provázky, ramínka, košíčky, šířky, délky, hloubky, odepínání, zapínání, co kam patří, co kam nepatří, jak kdy a proč to zapnout, odepnout a vůbec, proč to dělám, kde je moje místo na světě, jaký je vůbec smysl žití, je vesmír nekonečný a přitom se rozpíná, jak je to možné?

 „Vůbec jsem nevěděla, jak to jako udělat. Aby to bylo jakože překvapení. Tak jsem si vzala korzet, na to normálně oblečení, potom jsem celou cestu nemohla dejchat a připadala si jak blbec.“
-        žena, 23 let.

Tři dospělé ženy se sešly v jedné kabince jednoho ohavného obchodu, kde to blejskalo flitrama a hrálo hlavně černou, bílou, červenou a křiklavě růžovou. Z repráků halekala Beyoncé anebo nějaká jiná ultra krásná prsatá zpěvačka. V jedné kabince bylo těsno a vedro. A k tomu bezmoc. Bezmoc, která se prolínala se slzami smíchu a vzájemného pochopení. Tři ženy vybíraly spodní prádlo, a ani jedna nevěděla, co dělá.

„Tohle je k čemu?“
-        „Nevím, ale má to takový divný háčky, není to nebezpečný?“
-     ženy, nezávisle na věku

Desetiletý Jack Singer z New Yorku v roce 2010 překonal rekord, navlékl si na sebe naráz 215 párů spodek.


„No a tak jsem si musela to krajkovaný fénovat asi 5 minut před odchodem, protože přece nepůjdu v něčem normálním.“
-        žena, 25 let.

Jiná žena ve stejnou dobu na jiném konci města vyrazila koupit si něco hezkého pod sebe – hlavně aby to mělo krajky a bylo to pokud možno černé nebo červené. Koupila. Ovšem potřebovala nakoupit kromě prádla i rohlíky. Tomu, kdo říká, že pípací rámy jsou v obchodech jenom na postrašení zlodějů, těm by tato žena dala nejspíš pěstí. Poctivě koupila rohlíky, ale začala pípat o sto šest. Přispěchala ochranka a začala vytahovat jeden kousek jemného odění po druhém, jako kdyby to byla svátost (ovšem možná kradená!). Tento boží dar ale zapříčinil trapné pocity této ne-až-zase-tak-svaté ženy, která si šla jenom pro ty hnusný suchý rohlíky a najednou byla „úplně nahá“ před zákazníky supermarketu Albert.


„Tady ti Ježíšek přinesl zástěru, nejlíp se kombinuje s kvalitním spodním prádlem.“

- máma, nezávisle na věku

Podle britského deníku The Independent jsou ženy ovlivňovány tím, jaké spodní prádlo mají zrovna na sobě. Studie praví (!), že až 47% žen se cítí dobře a sebevědomě, když mají na sobě, respektive pod tím, co mají na sobě, něco hezkého. Je pravda, že vždycky, když má jedna z těchto žen ústní zkoušku, nebo pracovní schůzku, nemůže si krajkové sexy prádlo vynachválit. To příjemné řezání odvádí stres naprosto na druhou kolej, schopny jemňoučké krajky nejsou ani schopny nasát ten sebejistý pot, takže jen tak dlí a čeká, co úžasného ze sebe, protože si vzala něco hezkého, vysouká.

Zajímalo by mě, jestli zbývajících 53% odpovědělo, že mají nejradši sportovní podprsenky a že v nich se cítí nejlíp – protože tak to reálně je. Sebevědomí je na maximum, když jsem já na maximum. A to začíná pohodlím. Tedy, samozřejmě hned potom, co se najím.

No a o čem přemýšlíte na Valentýna vy?

You Might Also Like

0 komentářů